Y.O.L.O. - You Obviously Lack Originality

25. června 2014 v 17:46 | Ronnie |  Ronnie says
"Originalita neroste na stromech" - Tak praví téma týdne na blog.cz
Je to snad osud, že je otevřena diskuze zrovna o originalitě. Poslední dobou jsem hodně přemýšlela o svém hudebním vkusu - je tomu nejspíš tak, protože se mě tu hodně lidí ptá, co poslouchám. Spousta z mých pravidelných čtenářů si asi říká, nojasně, Bieber a Cyrus, ale asi by vás překvapilo, jaká je vlastně realita. Vždycky jsem si myslela, že nejsem nijak vyhraněná, že poslouchám od všeho trochu. Víceméně je to pravda, ale není pravda, že bych se neztotožňovala s jedním žánrem tak trochu víc než s ostatními. Stejně jako většina lidí mého věku si čas od času zapnu akutální top ten žebříček nebo party pecky z poslední akce. Ale ve finále co se týká hudby, která se mi jen tak neohraje a poslouchám jí vlastně asi nejraději - což je můj playlist na spotify, nejvíc mi sedí alternativní muzika.
A jak to vlastně souvisí s originalitou a jejím růstem na stromech? Vím, že poslouchám hudbu, kterou moc lidí buď nezná, nebo nemusí. A líbí se mi to, jsem přeci originální a ojedinělá. Na druhou stranu si všímám, že jakmile to ne příliš známé prorazí a v mém okolí je najednou až moc zarytých fandů, o danou věc tak nějak začínám ztrácet zájem. To se mi stalo především u Paramore. Pořád mám ráda jejich hudbu, ale už se jejich poslechem zas až tak neprezentuju. Kolem mých čtrnácti jsem neposlouchala nic jiného. Ovšem přišlo Stmívání a bác. Všichni najednou milovali Paramore a mě to bylo tak nějak nepříjemné(ačkoliv v posledních měsících se k Paramore zase hodně vracím). Zkrátka nechci být zase ta sezóní fanynka. Vím, že je to trochu pokrytecký přístup, ale nemůžu si pomoct. Ono je samozřejmě příjemné narazit na někoho, kdo zná ty samé kapely, co znáte i vy, ačkoliv nikdo jiný nemá tušení, že někdo takový vůbec existuje. Jenže, když se tyto spřízněné duše začnou rozrůstat, už mě to tolik netěší. Je to tou ztrátou originality, která se v dnešní době dosahuje hůř a hůř?

Totéž se týká i četby. Dřív jsem byla já ta divná, co pořád četla, když ostatním to připadalo až moc málo "kůl". Najednou ale všichni milují knížky - ačkoliv jen ty zfilmované, takže ono to zas tak horké s tou láskou k literatuře nebude tak horké. A tak už ani nepíšu moc recenze - dobře, teď je to hlavně proto, že moc nečtu, protože si nechci komplikovat přechod z jazyka na jazyk - čtu v angličtině a to víte. Trvá to déle :D. Abych byla upřímná, teď letí Hvězdy nám nepřály a já jen díky tomu, že to čte každý, nemám ani chuť ono dílo otevřít.

A tak bych mohla pokračovat do nekonečna. Ráda jsem nosila kytky ve vlasech - dokud to nezačali nosit všichni. Zkrátka a dobře, v dnešní době je dost těžké být originální a mít něco jen a jen svého. Tedy abyste nevypadali až příliš duševně narušeně - rozumíme si. Všechno má svou mez a to i naše slavná originalita.
Znám spoustu lidí, kteří jsou svým způsobem jiní. Nosí nějaký výstřední kousek oblečení a já si říkám "Sakra, to je nápad! Že mě to taky nenapadlo" a už tak přemýšlím, kde bych to také sehnala. Tímto přístupem ovšem všichni zabíjíme originalitu. Pokud se něco ojedinělého zalíbí okolí, můžeme vsadit krk na to, že za chvíli už to bude normální, běžné ne-li okoukané a trapné.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama