Buďme milejší!

25. června 2014 v 3:28 | Ronnie |  Ronnie says
Často slýcháme nebo čteme o takové té nepříjemné české nátuře, která zahrnuje několik velmi záporných zlozvyků, které si češi ne a ne odpustit. Lajcky se tomu říká čecháčství. Vždycky mě to trochu otravovalo, ale věřím, že až se po několika měsících vrátím na pár dní do ČR, bude mi to vysloveně vadit.

Češi mají ve zvyku si všechno závidět. A když říkám všechno, tak opravdu myslím všechno. Dostala jsem se přímo do modelové situace. Přišla jsem na bar ve svých zbrusu nových šatech, hezky učesaná s blýskavými doplňky, kterými jsem se odměnila za týden náročné práce. Během tohoto večera za mnou přišla úplně cizí slečna, pochválila mi vlasy, výběr šatů a zeptala se mě, kde jsem koupila ten nádherný náhrdelník. Něco podobného se ten večer stalo ještě asi dvakrát. Samozřejmě poprvé mě to opravdu vyvedlo z míry, na tohle jsem rozhodně zvyklá nikdy nebyla.

Teď ruku na srdce. Jak reagujete na holku, která má na sobě šaty, které se vám líbí a podle všeho strávila nějaký ten čas v koupelně, aby se zkulturnila? Já sama se musím přiznat, že ještě v ČR jsem měla ty nejhorší předsudky a negativa. Je určitě namyšlená nána, ty šaty jí nesluší a tak vyparáděný ten make-up zase není. Proč tomu tak je/bylo? Protože jsem byla na to samé zvyklá od ostatních. Nepřátelské pohledy, šuškání. Neříkejte mi, že jste se s tímto negativismem nikdy nesetkaly! Zvlášť pokud jste se vyfikly. A ač si to člověk nepřipouští, okolí mu tímto naprosto zkazí onen dobrý pocit ze sebe samotné.

Tady ve Skotsku jsem se s ničím takovým snad ještě nesetkala. Jak jste se dočetli, právě naopak. A tak mi to trochu vrtalo hlavou, protože poklona od "konkurentky" mi vážně zvedla náladu. Najednou mě opustil ten pocit rivality, který pro mě vlastně byl celou dobu jen koulí u nohy, protože já obecně nejsem zlý a nepřející člověk. A vzhledem k tomu, že vím, jakou radost mi to ten večer udělalo, zkusila jsem to taky. Někdo měl něco hezkého na sebe, tak jsem k té cizí osobě zkrátka přišla a ocenila to. A světe div se, měla jsem z toho daleko lepší pocit, než ze závistivého brblání pod vousy. Nebudu lhát, že mě překvapilo, jakou radost mi udělalo, že jsem někomu cizímu udělala radost. Možná to bude něco v našem mozku, co za každý dobrý skutek vypustí do našeho oběhu silnou dávku endorfínů. Vlastně proč ne? Je to tak trochu karma.

Schválně to zkuste taky. Zapomeňte na chvíli na naši vrozenou zlobu a zkuste zastavit cizího člověka na ulici, a od srdce mu pochválit vlasy, barvu rtěnky, zkrátka cokoliv. Nejen, že vám bude lépe, možná si najdete nového kamaráda a navíc svět bude zase o trochu krásnější :)

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 lost-strength lost-strength | Web | 25. června 2014 v 12:12 | Reagovat

pěkně řečeno :) Dnes už lidi umí jen pomlouvat, závidět si, ale někoho opravdu ocenit jen sotva. Je to už nějaký čas zpátky, kdy mě zastavila starší paní a udělala mi neuvěřielnou radost, neboť já sama se svou postavou nejsem nijak moc spokojená a ona přišla a pochválila mi ji.   Což je asi trochu jiného než oblčení, nicméně udělá to radost. Musím to zkusit také! :)

2 An An | 25. června 2014 v 15:54 | Reagovat

Verčo, moc pěkně řečený! Koněčně někdo, kdo se od ostatních liší. Musím to zkusit.. :) Děkuju za pořádně otevření očí!

3 agressivepopcorn agressivepopcorn | Web | 26. června 2014 v 21:03 | Reagovat

AAAAAAAAAAAA HOVORIS MI Z DUSE!!! presne toto som ja mala na babskej skole. nebolo to take ze ,,jej mas pekne hodinky" ale ,,videla si dneska hanu? ta p*** ma zas nove hodiny, asi si ich vyt***" .. presne takto.. ale to je aj u slovakov tak. sme len narod zavistlivocov aj ked musim uznat, ze poslednu dobu je ich menej. vela ludi mi chvali vlasy a mna to fakt tesi, preto chvalim aj ja. naucila som sa to po tom, ako mi prislo prijemne od inych pocut pochvalu. preto chvalim aj ja a ucim ich tomu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama