Rok je prostor pro změny

12. dubna 2014 v 12:26 | Ronnie |  Ronnie says
Takže tento článek vzniká především na přání. Hodlám v něm shrnout posledních řekněme dvanáct měsíců, kdy se toho spoustu změnilo, událo a tak podobně.

Je pravda, že před rokem jsem byla úplně jiný člověk. Těžko říct, zda-li v dobrém nebo špatném slova smyslu. Nejspíš od obojího trochu, nikdy nic není úplně černobílé.

Upřímně, pořád si nejsem jistá, jakým stylem mám tento článek zpracovat, proto začnu klasicky - vypíchnu takové ty stěžejní události, hodím to do bodů a něco k tomu napíšu. Jinak to nevidím.

1) Maturita - Tohle je asi nejdůležitější událost celého roku. Ano i stěhování do Skotska je až na druhém místě, protože nebýt velmi úspěšného složení maturitní zkoušky, na Uni of Aberdeen bych se nejspíš nedostala. Navíc je to velký záchytný bod v životě většiny lidí, první velká zkouška atd.

2) Nepřijetí na Univerzitu Karlovu - Nejspíš to působí velice negativně, ale já to beru tak, že se to prostě mělo stát. Kdybych se dostala, Skotsko by mě nikdy nenapadlo. Navíc si za to můžu sama, byla jsem trochu arogantní a naivní, když jsem si myslela, že se z tisícovky přihlášených dostanu zrovna já a hned na první pokus, když většina lidí se na žurnalistiku dostává až při několikátém pokusu.

3) Glasgow - Mistrovství Evropy v Cheeru, první návštěva budoucí domoviny vůbec. Poprvé mě napadla myšlenka vygooglit si nějakou místní Uni, protože ta v Glasgow je vážně ohromná - Bradavice ehm ehm.

4) Poslední možnost - přijetí na FEL. Odmítla jsem nastoupit na jazykovku, tak jsem vzala to jediné, co se vzít dalo - studium na ZČU konkrétně na fakultě elektrotechnické, cože je dost ironické, vzhledem k tomu, že už na základní škole jsem měla mezi samými jedničkami trojku z fyziky.

5) Přijetí na University of Aberdeen, obor neurovědy s psychologií. Pravda, teď si asi říkáte, že po žurnalistice je to docela změna plánů. Je, ale to udělal ten půl rok, co jsem byla ze střední pryč. Dokud jsem byla na zdrávce, říkala jsem si, že tomuto se věnovat nechci. Literatura, psaní, to je moje. Je pravda, že mě to skutečně baví, ale v dnešní době s humanitním oborem skutečně neobstojím a je jedno, jestli mi to jde nebo ne. Navíc psát můžu i bez školy. A také jsem si během toho půl roku uvědomila, že mi biologie chybí, a že bych se tomu docela ráda věnovala. Rozhodla jsem se tedy pro neurovědy, které se u nás studovat vlastně ani nedají, jen jako doktorát. Plán A tedy bylo uskutečnění dětského snu - studium medicíny a později možná dodělat doktorát na MUNI v Brně z neurověd. Skotsko jsem jen tak zkusila. Pro zajímavost. A ono to náhodou vyšlo.
Každopádně nelituji toho "ztraceného" roku. V zahraničí je normální, že se lidé po maturitě seberou a rok jen pracují nebo cestují. Ten rok hrozně moc přinese, protože se člověk v tomto období hodně mění a vyvíjí, ustaluje si názory a hlavně všechno vidí z jiné perspektivy. Když jsem si přičichla k nezaměstnanosti, uvědomila jsem si, že i na uplatnění ohledně studijního oboru musím hodně myslet, a tak podobně.
Upřímně ani nevím, jak jsem se k tomu dostala, jak mě to napadlo, jak jsem se dozvěděla o hrazeném školném a podobně. Nevzpomenu si, podle mě to byla naprostá náhoda, když jsem brouzdala po netu. Tuším, že mě k tomu dostala slečna z Plzně, co studuje tu krásnou univerzitu v Glasgow - osobně se neznáme, ale narazila jsem na její blog, když jsem si googlila fotky z této univerzity. Píše zde o studijních možnostech v UK a tak podobně. Nejspíš za to vděčím jí. Asi bych jí měla poděkovat.

6) Ukončení mého slavného studia na FEL. Myslím, že tolik jako na místní zkoušky z úvodu do elektrotechniky jsem se neučila ani na maturitu, a i tak mi to nebylo nic platné. Zkrátka na to nemám buňky - je docela ironické, že z velkého zápočtového testu z volitelného předmětu Dějiny elektrotechniky jsem dostala téměř plný počet bodů, vlastně jsme byla za premianta. To samé inženýrská angličtina - ovšem nutno dodat, že kdyby závěrečný test obsahoval ústní část, nejspíš bych s mou katastrofální mluvou a přízvukem, na kterých musím zapracovat, asi neprošla.

7) Jedna společnost vypověděla firmě, u které jsem pracovala, smlouvu, a tak akutní nedostatek práce zapříčinil dočasné odstavení brigádníků. Zkrátka jsem přišla kvůli nějaké pitomé katalogové společnosti o finanční příjem.

8) Výlet do Aberdeenu. To je poměrně nedávná událost, která odhalila mé katastrofální nedostatky ohledně praktického života. Co z toho, že umím psát, když si sotva ukrojím chleba?!:D

9) Uvědomění. Nevím, jak jinak tento bod nazvat, ale došlo mi, že mě v ČR vlastně už ani nci nedrží, a že brzký odjezd do Aberdeenu přináší daleko více výhod než plácání se další dva měsíce v Plzni. Ať už jazyk, pracovní příležitosti, adaptace, vlastně všechno.

10) Brzká budoucnost, 1.5.2014 - odlet směr Kodaň a z Kodaně do Aberdeenu.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Veu Veu | 12. dubna 2014 v 13:47 | Reagovat

Přeju ti, aby ti v UK vyšlo vše podle tvých představ! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama