Poslední dny

30. dubna 2014 v 9:59 | Ronnie |  Ronnie says
Je středa, 30.dubna. Tuším, že pro většinu maturantů je to poslední den na střední škole - pomineme-li pozdější skládání maturitní zkoušky. Já osobně si tento den vybavuji velmi živě a musím se přiznat, že přesně o rok později prožívám velmi podobné pocity.
Před rokem jsem opouštěla po dlouhých čtyřech letech střední školu, dneska trávím poslední hodiny ve své rodné vlasti a je až zarážející, jak moc je to podobné. Celý život jsem chtěla pryč z Plzně, nejlépe za hranice a úplně nejlépe kamkoliv do UK. Neustále jsem si na něco stěžovala a těšila se, až konečně vypadnu. Ne jinak tomu bylo i na střední. Čtyři roky jsem počítala den za dnem a říkala si, když u to konečně skončí. A pak to přišlo. Poslendích pár týdnů, které s člověkem udělají dost podivnou věc. V momentě, kdy jsem si koupila letenku a vlastně už jsem nemohla cuknout, uvědomila jsem si, že se mi nakonec v Plzni dost líbí. Najednou mě ohromila ta věž, kolem které jezdím už devatenáct let bez sebemenšího projevu zájmu. Náhle mi došlo, že ačkoliv jsem to tak nikdy necítila, ty kořeny jsem zde zapustila skutečně hluboko. Vytvořila jsem si tu nějaké zázemí a teď mám najednou pocit, že když se mi tu konečně začalo docela líbit, musím odjet. Na druhou stranu, to samé jsem si říkala i v posledních dnech na střední. Celou dobu jsem chtěla pryč a pak najednou ne. Přiblížil se konec, nejistota z toho, co bude dál a tak podobně. Zkráceně, strach z neznáma.

Posledních pár dní, týdnů mě něco naučilo. Především asi to, že bychom se neměli chovat podle toho, co si o nás myslí ostatní. Vím, že je to takové otřepané tvrzení, ale je to tak. Už proto, že drtivé většině lidí je úplně jedno, jak se chováte, co říkáte a co vyvádíte. Starají se sami o sebe a pokud to přeci jen někdo řeší, tak jsou to jen jedinci, co nemají vlastní život, který by měli vzít do vlastních rukou, a tak rýpou a šťourají v ostatních.


Mým zvykem je začít se něčeho obávat až příliš pozdě, takže strach z odjezdu mám řekněme od minulého čtvrtka, což byl týden před stěhováním. Od té doby se shledávám poněkud labilnější povahy, takže pokud jste jeli v posledních dnech plzeňskou MHD a viděli pochybnou blondýnu, která se dojatě rozbrečela při pohledu na polorozpadlé a trochu komunistické autobusové nádraží, byla jsem to já.
Den ode dne jsou mé stavy kritičtější a kritičtější. Na své rozlučkové party jsem si sedla a prostě se rozbrečela bez sebemenší příčiny. Ovšem hned pár minut na to jsem byla opět plna optimismu a těšila se na odjezd. A jak se čas ubíhá, intervaly mezi těmito protichůdnými stavy jsou kratší a kratší, takže jsem skutečně trochu nevyrovnaná. Momentálně trpím silnými obavamy z opuštění. Rozhodla jsem se totiž, že vyrazím do kina na Divergenci, kterou ovšem u nás už nestihnu. Takže nezbylo nic jiného, než se poohlédnout po Aberdeenských multikinových komplexech.
Mimo na můj vkus trochu natažené ceny lístku do kina, mě vyděsila ještě jedna věc. S kým já do toho kina vyrazím? Přeci nepůjdu jako totální loser a forever alone sama do kina! A tak si tak uvědomuji, že tyto chvíle budou nejspíš na denním pořádku. Asi těžko napíšu kamarádce, jestli nevyrazíme na kafe potažmo na pivo do jednoho z místních lokálů. Celou dobu jsem se uklidňovala tím, že existují věci jako Skype, facebook a další. Ovšem Skype se mnou nepůjde nakupovat, nebude se se mnou dělit o popcorn - dobrá v mém případě o ledový salát - a ani mi nebude dělat parťáka, co mě přiměje tu břečku zvanou pivo dopít, ačkoliv to bude boj.
Na druhou stranu jsem ráda, že neodjíždím na Plzeň nahněvaná a znechucená, protože bych se sem nerada vracela a upřímně, myslím, že v prvních krušnýc měsících adaptace by mi nepomohlo vědomí, že ani v té Plzni se mi moc nelíbí, tak kam bych se vrtla?!
Takže tímto článkem bych chtěla asi poděkovat celému "západu", že nezklamal ani v posledních dnech a nechal mě užít si tu Plzeň do poslední kapky(ať už v dobrém či špatném slova smyslu:D) - a těším se na vás nejhůř na Vánoce, nejlépe už během podzimu!


xx Veru.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eamane Eamane | Web | 30. dubna 2014 v 10:00 | Reagovat

Ještě, že už mám maturitu za sebou :D Ale nezávidím jím to, v tak krásném počasí tvrdnout u učení :/ :D

2 Ronnie Ronnie | Web | 30. dubna 2014 v 10:03 | Reagovat

[1]: tak tak :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama