Březen 2014

Sbírám, sbíráš, sbíráme

14. března 2014 v 22:01 | Ronnie |  Ronnie says
Dneska jsem narazila na jeden blog, který mi vnuknul nápad na článek. Jde o to, že jedna blogerka sbírá dárkové tašky. To mě zarazilo, protože neznám nikoho, kdo by měl podobnou zálibu. Někteří moji přátelé sbírají poštovní známky, čaje(o to jsem se jeden čas také snažila, ale pokaždé jsem ty nejlepší vypila:D) a tak podobně, ale dárkové tašky? Nikdo! Je to okouzlující, především svou originalitou.
Mě nikdy sbírání čehokoliv moc nešlo. Asi v devíti letech jsem jako celá naše třída sbírala samolepky, ale byla to spíš otázka trendu než záliby. Jak jsem již zmínila, sbírala jsem čaje, protože mám čaje ráda. To také nedopadlo. Ovšem zapomněla jsem na svou asi trochu kuriózní sbírku, kterou jsem nevědomky založila už v deváté třídě. Sbírám ojedinělé prezervativy. Už ani nevím, jak přesně k tomu došlo. Pokud si dobře vzpomínám, jednoho dne jsme měli ve škole přednášku sexuální výchovy, a jak už to tak bývá, měli jsme doma rodiče požádat alespoň o jeden kondom. To bylo v mých třinácti letech poměrně stresující, protože se mě máma snažila udržet v iluzi ježíška ještě ve dvanácti letech. Ale zvládla jsem to.
V den přednášky jsme se jako správní puberťáci chlubili svými úlovky. Kamarádka přinesla prezervativ v obalu se srdíčky, což mě upoutalo a nadšeně jsem svůj trapný kondom v trapném obyčejném obalu vyměnila za ten se srdíčky. Poté se mi dostal do ruky zase jiný, s nápisem I ♥ London. A tak to asi vzniklo. Od té doby skladuji nečím ozvláštněné produkty sloužící k ochranně ve své jinak naprosto prázdné kasičce.
V mé sbírce je například svítící "guma", prezervativ kampaně Světového boje proti AIDS 2008 nebo třeba úlovek, který patří k mým oblíbencům, zakoupený v Londýně s nápisem "Do you want to see my Big Ben?" nebo tak nějak. Bohužel tento jedinec zmizel neznámo kam a já budu muset tedy znovu zamířit do Londýnského stánku se suvenýry.

(Z těchto nemám ani jeden, ale tuto fotku přidávám ke článku proto, abyste věděli, čím mi udělat radost:D)

A co vy, máte nějakou ojedinělou sbírku?

Listopadové nákupy v Londýně

13. března 2014 v 0:42 | Ronnie |  Fashion
Takže, je to tu. Konečně jsem se uvolila udělat video pro tento blog. Tedy lépe řečeno, dokopala jsem se sestříhat asi tak čtvrt roku staré video, které vzniklo po návštěvě Londýna, kdy jsem se chtěla pochlubit svými úlovky. Bohužel téměř týden po mém návratu se mi rozbil notebook, a já očekávala, že se všechno smazalo. Ovšem cosi nade mnou drželo ochrannou ruku a více než polovina původních souborů zůstala zachována. A to včetně jednoho asi ze tří videí - naštěstí toho nejdelšího. Není v něm všechno, co jsem nakoupila, bohužel víc toho nahráno nemám.
Doufám, že budete schovívaví, protože je to mé první video, s Movie makerem skutečně nejsem velká kamarádka a ještě jsem úplně nevychytala tu vzdálenost od kamery, aby vše bylo dobře vidět, takže mnohdy je zaznamenána jen část onoho oděvu. Navíc jsem se stále nesmířila se svým hlasem, takže jsem se řídila heslem - zoufalá doba žádá zoufalé prostředky.

Takže xx, vaše Ronnie.




10 důvodů proč plakat

11. března 2014 v 22:36 | Ronnie |  Ronnie says
To je dneska zase den blbec! Už od rána se kazí všechno, co se dá a jakoby toho bylo málo, sluníčko se nám svou aktivitou vysmívá přímo do očí. Jsem tedy ve velmi mrzuté náladě, a tak jsem se rozhodla zveřejnit článek, který vás zaručeně rozpláče. Přeji (ne)příjemný zbytek včera!

1) Jsi mudla
2) Je jedno, který den právě teď je. Maximálně za týden nás všechny čeká zase to zrádné pondělí.
3) Nikdo tě nemiluje tak, jako Peeta miluje Katniss
4) Tvá skříň neukrývá tajný vchod do Narnie
5) Za číslem znázorňující stav vašeho konta není dostatečný počet nul
6) Po čokoládě se tloustne
7) Žádný ze songů Eda Sheerana nebyl napsaný o tobě
8) Zabezpečená wifi a ty neznáš heslo
9) Finnick umře na konci Mockingjaye
10) Lidé, kteří jsou šťastní


Občas všichni škudlíme

10. března 2014 v 18:31 | Ronnie |  Ronnie says
Komu z nás se někdy povedlo, aby si řekl "ták, teď mám docela dost peněz, to mi stačí"? Nejspíš nikomu, ale pokud patříte mezi ty vyvolené, ze srdce vám gratuluji. Bohužel zbytek planety toto štěstí nemá, a tak šetříme, kde se dá. Napadlo mě sepsat článek na téma úspory a levnější alternativy holčičích nezbytností, které ovšem nejsou na úkor kvality.

1) Vůně
Kdykoliv navštívím Sephoru či Douglas, srdce mi dostlova krvácí. Tolik nádherných vůní, ale co se týká ceny, obsahuje až moc nul. Chápu, že za značku i kvalitu se platí, ale přeci jen Jimmy Choo za téměř čtyři tisíce korun je už trochu moc. Naštěstí existují stránky jako parfums.cz, které nabízejí mnohem levnější alternativu těchto parfémů. A nebojte se, nejedná se o asijsou Miss Chior nebo KuKu Chanal. Pokud netrváte na výstavním flakónku(co si budeme povídat, nekteré jsou stejně nemožné a odrazují víc, než cokoliv jiného), již výše zmíněného Jimmyho Chooa seženete, aniž byste zasadili vaší kreditce ránu vyšší než 1000 kč. Jde jen o to, že místo klasické verze zakoupíte naprosto stejnpu vůni jen určenou jako tester. V kvalitě nenaleznete od běžného parfému ze Sephory žádný rozdíl, jen je možné, že parfém obdržíte bez víčka případně v obyčejném rozprašovači. Ale pokud jde o vůni, flakón na vás stejně nikdo neucítí.


2) Doplňky
Tak to je naprosto jasné. Trendy se neustále mění, ale pokud bych se jimi měla řídit a zároveň nakupovat v Sixu, Claire's a spoustě dalších obchodů s doplňky, vyhlásila bych Bankrot už druhém dni jednoho z mnoha týdnů módy. Naštěstí existuje chytrá stránka jako je ebay.com. Snad nikdy jsem zde nenakoupila doplňek dražší než 100 korun, ale obvykle se mé nákupy pohybují kolem dvaceti korun za kus. Abych byla upřímná, vždycky si vyberu v Claire's a pak si naprosto stejný model objednám zhruba o dvě stě korun levněji. Možná někdo namítne, že bude velký rozdíl v kvalitě. Omyl, vyzkoušejte to sami.
Jedinou nevýhodou je doba dodání, která se pohybuje mezi dvěmi až čtyřmi týdny.

3) Votocvohoz.cz
O co jde? Dá se říci, že je to takový online bazar nebo 'sekáč'. Rozdíl je v tom, že když přijdete do nějakého secondhandu, dočkáte se mnohy poměrně nevkusných kousků, které přejdete s výrazy pobavení, odporu a hrůzy. To se vám samozřejmě může stát i na této stránce, ale není to tak četné. Navíc můžete zde oblečení i měnit. Pokud máte ve skříni něco, co už nenosíte, ale na druhou stranu máte pocit, že by to někomu mohlo sedět, nabídněte to. Může se vám ozvat někdo, kdo má naopak v nabídce kousek, co by sedl zase vám. Stačí hledat a najdete zde skutečně pěkné kousky za velice příznivé ceny!


4) Isic karta
Tento průkaz je něco jako studenťák jen s tím rozdílem, že vám ho( na rozdíl od vaší školní průkazky) uznají téměř všude. Zvlášť pokud vyjedete na výlet do zahraničí. Zřízení Isicu stojí sice 300 kč, ale věřte, že se vám to v průběhu platnosti několikrát vrátí.

Maturita: Zrádní literární hadi

9. března 2014 v 19:00 | Ronnie |  Vzdělání
Tento článek slouží jako jistá rada pro výběr knih k maturitě. Jsem si jistá, že každá škola nabízí trochu jiný výběr, ale některé knihy jsou na výběr zkrátka úplně všude. Mezi nimi jsou především díla, která všichni znají například Romeo a Julie. Tím se dostáváme hned k první chybě, kterou dělá spousta lidí při výběru četby. Zvolí si nějaké profláklé dílo, které přeci zná a ani ho nemusí číst. OMYL!!! Ruce pryč od takových knih. To co vy považujete za výhodu je naopak největší zhoubou. Právě proto, že Romeo a Julie je dílo, které zná skutečně každý, učitelé v něm musí tak trochu šťourat, aby si ověřili, že jste se na to úplně nevykašlali. Tato díla jsou dost průšvih a vyletí na nich nejeden student. Zvlášť Romeo a Julie obsahuje spoustu jmen, která se snadno popletou i těm, co dílo četli - vím to z vlastní zkušenosti. Zkoušející se rád ptá na příbuzenské vztahy vedlejších postav a to si prostě člověk nezapamatuje tak snadno. Takže ve finále je s těmito děly daleko víc práce než s méně známými knihami.

Dalším problémem by mohl být rozsah díla. Rozhodně nejsem zastáncem dlouhých litánií, ale spousta maturantů si zvolí krátké dílo jen proto, že je prostě krátké. Mám hned dva příklady, kdy si doslova vykopete sami jámu. Například Rozmarné léto. To se mi dostalo pod ruce v kabelkovém vydání, a tak jsem se radovala, že za půl hodiny budu mít přečteno. Omyl, nedočetla jsem to do teď - ten šílený jazyk, kterým to bylo napsáno se zkrátka nedá! A pak dalším takovým hadem je například Muž, který sázel stromy. Jedná se o filozofické dílo, které bylo tak krátké, že během přestávky prokolovalo jedno jediné vydání a během těch deseti minut jsme to všichni postupně přečetli. Potíž je ta, že se jedná o filozofické dílo a ruku na srdce, ne každý umí nad takovými novelami přemýšlet. Ovšem to samé se dá říci i o poezii - neberte si toho příliš mnoho jen proto, že je to jen pár básniček. Básnické obrazy snad vždycky znamenají něco mnohem většího než to, co je skutečně na papíře.


Pokud nepatříte zrovna k milovníkům četby, vybírejte zfilmovaná díla. Důrazně však připomínám, že byste si měli přečíst alespoň pár stran, abyste viděli, jak autor píše a rozhodně se podívejte na internetu na rozdíly mezi knihou a filmem!!!

Spousta maturantů bere čtení jako 'prudu'. Není to vůbec pravda, ve výběru jsou určitě knížky, které by vás bavily, jen tomu musíte dát šanci. Navíc je to skvelé odreagování, kdy váš mozek už zkrátka nepobírá další maturitní učivo. Sednete si s knížkou, uvolníte se, ale nebudete mít pocit, že se jen flákáte, ale naopak pro úspěšné složení maturitní zkoušky něco uděláte.
Pokud bych měla být konkrétní a něco doporučit - podle toho, co jsem měla já v seznamu - rozhodně si zapište Saturnina, cokoliv od Viewegha a Paola Coelha. Dejte také šanci Pánovi prstenů(holky, neprotáčejte panenky, já Pána prstenů neměla ráda úplně stejně jako vy, ale zkusila jsem to, a teď na to nedám dopustit). Osobně se mi líbil i Orwell, ale to už je spíš individuální, ne každého baví toto téma. Pokud chcete poradit, klidně mi napiště a pošlete z čeho vybíráte. Ráda vám poradím.

Maturita: Nejtěžší je zkouška nervů

8. března 2014 v 17:53 | Ronnie |  Vzdělání
Maturitní období nám pomalu ale jistě klepe na dveře a já jakožto stará garda se pokusím předat své zkušenosti potřebným a vyklepaným abiturientům.

Hned na úvod si dovolím rozdělit maturanty do tří skupin. Jako první jsou tu ti, kteří si berou hrozby vyučujících příliš k srdci, a tak se stresují už rok a půl dopředu. To, co jsem se za celé maturitní období naučila, je, že učitelé jsou neuvěřitelné hysterky a za jejich herecké výkony by se nemusel stydět ani držitel Oscara. Dobře si vzpomínám, jak nám někteří vyučující vykreslovali celou maturitní zkoušku jako procházku pekelnou stezkou, ovšem realita byla naprosto odlišná.

Druhá skupina jsou ti, kteří naopak na učitele vůbec nedají a řídí se ledabylými zkušenostmi těch, kteří už odmaturovali. S tím je také docela potíž, protože po maturitě z vás cosi spadne a uvědomíte si, že to nebylo vůbec tak hrozné. Problém je, že mladším spolužákům maturitu pak popisujete jako počítání příkladů 1+1 a hledání USA na mapě. Je pravda, že nám to po tom stresu skutečně tak připadá, ale zase tak jednoduché to není. Bohužel, to ti, které maturita teprve čeká, nevědí, a tak zkoušku značně podcení.

Mým cílem je dostat vás do té třetí skupiny, která je něco mezi. Připravila jsem si několik tipů, jak klidně proplout maturitou bez větší psychické újmy.

Maturita je skutečně zkouškou dospělosti a víc než na vědomostech závisí na vaší prezentaci sebe sama. Hodně závisí na vašem vztahu se zkoušejícím, takže by bylo vhodné zbytečně se během roku s učitelem nehádat nebo dělat naschvály typu prdící pytlík na židli. Věřte, že by se vám to u zkoušky nemuselo vyplatit, protože pokud dotyčný bude chtít, najde si něco, na čem vás vykoupe. Naopak pokud budete s vyučujícím vycházet v dobrém, vězte, že vás vyseká z čeho se dá a vždycky vám hodí záchraný kruh.
Celý učitelský sbor se těší až z té školy konečně vypadnete stejně tak jako vy, takže vašim společným cílem je tu maturitu udělat. Nikdo se vás nebude snažit zbytečně potopit, ale pokud někoho skutečně nakrknete, budou vás čekat problémy a to i přes to, že budete na škole prudit ještě o nějaký ten měsíc navíc. Takže ještě máte pár týdnů vylepšit si reputaci!

Při předmaturitním opakování nespěte! Vím, že mozku se mnohdy nechce vnímat učitelův výklad, ale pokud ten odpor teď na pár posledních týdnů překonáte, nebudete mít o svaťáku tolik práce. Při výkladu vám leccos v hlavě zůstane, a pak už vám bude stačit si maturitní otázky jen procházet.


Odpusťte si celoroční šprťáctví. Upřímně je to ztráta drahoceného času vašich nejlepších let. Čtvrťák je jistým privilegiem, protože na škole jste najednou ti nejstarší, ti vážení, ti velcí maturanti. To přirozeně přináší řadu výhod - od větší tolerance absencí, menší četnosti testů a poaždavků na ony blbosti, které se musíte učit, ale nikdy je nevyužijete - a to ani u maturity. Pokud tento rok strávíte 25 hodin denně 8 dní v týdnů u maturitního učiva, bude vás to potom mrzet, protože tak náročné to zase není. Bohatě vám stačí dávat pozor při hodinách a pak týden před maturitou intenzivního učiva.

To je zatím asi vše. Rozhodně ještě k maturitě něco připíšu - rozhodně plánuji sepsat něco o výběru maturitní četby a až to bude aktuálnější, dám pár tipů na rozvržení maturitního volna. A nejspíš přijde nějaká ta rada ohledně zkoušky jako takové - co na sebe, jak se chovat, co den před tím atd.

Mám otázku na maturanty - Kam se hlásíte na školy?

Technická připomínka - Nezapomínejte lajknout naši stránku na facebooku a případně náš blog sdílet, pokud se vám bude chtít. Jestliže máte nějaký dotaz na kohokoliv z BRONXY týmu, můžete nám jej zaslat do zpráv na facebooku, případně napsat mně osobně na můj facebook :) Takže xx

Devadesátky aneb zlatá myšlenka dítěte

8. března 2014 v 17:23 | Ronnie |  Ronnie says
Název článku rozhodně nemluví za vše. Takže o co vlastně jde? Rozhodla jsem se sepsat některé perličky z mé dětské logiky, aneb co jsem si myslela nebo nechápala, když jsem byla ještě malá. Snad vás to alespoň trochu pobaví, možná se v něčem také naleznete.

Jack Dawson a topení

Jako malá jsem na Titanic koukala téměř pořád, jen konec jsem vždycky přeskakovala. Zkrátka jsem se nedokázala vyrovnat se smrtí sladkého a okouzlujícího Jacka Dawsona. Navíc jsem několik let byla naštvaná na Rose, která Jackovo zmrzlé tělo pustila a sledovala, jak padá ke dnu. Vždyť mohl žít! Stačilo položit Jacka vedle topení a čekat než rozmrzne.
Až později mi bylo vysvětleno, že takhle lidské tělo nefunguje, takže má iluze o tom, že můžeme v klidu zmrznout a pak zase ve zdraví roztát, byla zničena.

Dopis z Bradavic
Od prvního momentu, kdy jsem se začetla do Harryho Pottera jsem očekávala, že mi v jedenácti letech přijde dopis s pozvánkou do Bradavic. Dokonce jsem škemrala, ať mi naši prozradí, že nejsme mudlové, že to stejně vím. Smutné je, že jsem to myslela smrtelně vážně. V jedenácti letech mě čekal poměrně šok.

Ježíšek a vánoční strom

Už od malinka mám zažitou představu o Ježíškovi. Je to Vánoční stromeček s očima!