Dříve a nyní

2. ledna 2014 v 20:23 | Ronnie |  Ronnie says
Máme lednový večer. Už dva dny škrtáme trojku na konci letopočtu při psaní datumu a přepisujeme ji na číslo čtyři. Od oslav nového roku mám hned několik nápadů na článek - a ne, nesepisuji to až teď kvůli kocovině, jak si možná mnozí v hlavě vtipně poznamenají.

Téma kterému bych se ráda věnovala je úvaha nebo lépe řečeno znechucení nad jednadvacátým stoletím. Ještě lépe řečeno, nad přístupem současné společnosti. Úplně nejlépe řečeno - můžů. Dobře, mužů a kluků - všichni jasně cítíme, že mezi těmito dvěma slovy je značný rozdíl.


Netajím se tím, že bych nejraději žila úplně v jiné době ačkoliv krize na Wall street nebo období studené války by nebylo úplně pravé ořechové. Každopádně nikdy mě nezachvátila taková touha podpořit vědce, kteří se snaží vynalézt stroj času, jako právě při oslavách startu roku 2014. Možná mám trochu zkreslené představy o dobách minulých, ale i přes to, že ženy neměly v podstatě svobodnou vůli ohledně volby partnera, nápadník rozhodně za danou slečnou nepřišel a nezačal jí bez otázek přede všemi brát za prsa.
Teď si nejspíš spousta příslušníků opačného pohlaví říká, že je to v pořádku, od čeho by jinak prsa byla. Já samozřejmě nejsem žádná jeptiška a nevedu vztahy stylem "odhalila jsem kotníček, to jsem téměř porno hvězda", ale každopádně alespoň mám jistotu, že vzájemně známe svá jména. V dnešní době onen respekt k holkám upadá. Kde kluk bere jistotu, že je v pořádku jít po ulici, spatřit skupinku úplně cizích holek, přijít k jedné z nich a hned jí bez svolení brát za zadek? Ono to možná má jisté kouzlo ve filmech, ale pánové, tady nejsme v Hollywoodu.

Chvíli jsem se zabývala myšlenkou, jestli onen upadající přístup k ženám nezpůsobila emancipace. Něco na tom možná bude. Nikdo nás nelíbá při pozdravu na ruku, protože se to zkrátka dělalo v dobách, kdy bych já ve svém věku čekala své druhé dítě a den co den stála u plotny. Na druhou stranu, ani superemancipovaná žena s povahou Samanthy Jonesové nepřijde k naprosto cizímu chlapovi, který si kráčí ulicí naproti ní a nezajede mu hned rukou do kalhot. Takže emancipace to asi úplně nebude.


Možná si za to můžeme samy. Je to možná náš přístup, provokativní oblékání a podobně. Spoustě holkám to nevadí a tak není divu, že se kluci naučí, že tento přístup je naprosto v pořádku. Upřímně ale nechápu, proč by se mnou mělo být jednáno jako s kusem hadru, já nemůžu za to, že spousta kolegyň nemá dostatek sebeúcty.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pavluška Pavluška | E-mail | Web | 2. ledna 2014 v 20:31 | Reagovat

Já znám pár mužů, kteří ruce na pozdrav líbají (zavítej do Jazz Rock Café :)

2 Lady Snow Black Lady Snow Black | E-mail | Web | 3. ledna 2014 v 6:51 | Reagovat

Moc se mi líbí váš blog, nechcete spřátelit? ;)

3 Týnka Týnka | Web | 3. ledna 2014 v 14:24 | Reagovat

Tak v tomhle jsem se našla, kolikrát žasnu nad tím, co všechno si kluci dovolí...

4 Lilu Lilu | 4. ledna 2014 v 12:23 | Reagovat

V oblečení to vůbec není. Holka může chodit po ulici třeba jen v tangách a chlap prostě nemá právo na ní takhle sáhnout. Pokud se zeptá a ona mu to dovolí, to už je jiná věc. Pokud bez dovolení na tebe ale sáhne, tak ty máš právo ho odstrčit a klidně mu vyhrožovat pepřovým sprejem nebo i policií. To co za to opravdu může je výchova kluků.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama