Co do víry, jsem asi naivní

8. ledna 2014 v 20:46 | Ronnie |  Ronnie says
Když se podíváte do učebníce Ontogeneze lidské psychiky, dočtete se, že adolescent si začíná ujasňovat své politické, společenské a náboženské názory. Jsem přesně v tom věku, kdy o těchto věcech přemýšlím a hojně zvažuji jistá pro a proti. Co se týká politiky, myslím, že mám jasno - ne Zemane, nevyšel jsi jako vítěz, s alkoholiky piju, nenechávám se jimi však prezentovat před ostatními světovými vůdci. Ohledně společnosti si nejsem stále jistá, jestli jsme víc zkažení, nebo hloupí, ale víceméně jsem si obrázek také ustálila. Ovšem co do víry, je to složité.


Jsem pokřtěná, což v našem státě pro mou generaci není zrovna obvyklé. Ovšem nikdy jsem ve víře vychovávána nebyla. V kostele na mši jsem byla sotva dvakrát a upřímně, nedokážu si představit, že bych jej navštěvovala každou neděli. Nejde o to, že by to nebylo dostatečně 'kůl', ale zkrátka mi ono křesťanství není úplně blízké. Proto jsem si vždycky myslela, že jsem ateistka. S jinou vírou než s křesťanstvím jsem se jako malá nikdy nesetkala, a tak jsem to brala tak, že pro jediného Boha nechodím do kostela, a tak jsem zkrátka bez víry. Čím jsem však starší, tím víc si uvědomuji, že víra není o tom, jestli chodím pravidelně do kostela, do mešity, do synagogy nebo do jiných svatostánků.
Uvědomuji si, že skutečně v něco věřím. V něco většího než jsem já. Záměrně se vyhýbám slovu Bůh. A tak hledám, co by mi bylo vírou v to něco blízké. Něco, co by bylo blízké mým životním hodnotám.

Včera jsem narazila na pojem Karma. Pokud věřím v něco konkrétního, je to právě toto. Karma je pro mě zákon nad zákony. Platil, platí a platit také bude. Tentokrát jsem měla náladu přečíst si o tom něco víc. Teď si asi budete říkat, že jsem vrcholně pitomá, ale netušila jsem, že karma má původ v buddhismu. A tak jsem bádala a bádala a uvědomila si, že buddhismus jako takový je mi hodně blízký.

O tom se ovšem nechci moc rozepisovat. Včera jsem narazila na článek na jistém křesťanském portálu, kde bylo srovnáváno křesťanství z buddhismem. To mě zase jednou něco vytočilo. Samozřejmě, že nemůžu chtít, aby na křesťanských stránkách byl buddhismus vychvalován až do nebe, ale očekávala jsem nějakou úroveň a alespoň náznak objektivnosti. Myslím, že prohlašovat Dalajlámu málem antikristem, protože prohlásil, že marxismus není špatná myšlenka, mi přijde trochu přehnané. On totiž neřekl, že bylo správně vypalovat kostely, pronásledovat věřící a podobně. On řekl, že myšlenka je dobrá. S tím souhlasím. Spousta ideích je skvělá myšlenka, ale hůře realizovatelná. Dále bych podotkla, že vytahovat, jak se pár buddhistických mnichů někde nechalo v rámci fanatické oběti stáhnout z kůže, mi přijde taky docela nemístné. Obvzlášť pokud k tomu někdo je schopen připsat, že žádná z křesťanských sekt toto nikdy neuskutečnila - no zajisté.


Celkově nechápu tyhle rozbroje mezi vírami. Já osobně nic z jiných vír nepopírám. Bibli beru jako knihu částečně založenou na pravdě, která se jen trochu dobarvila. To samé nepopírám Mohameda, věřím, že skutečně - stejně jako Ježíš existoval. A také véřím, že ta vyšší síla - Bůh, Aláh, cokoliv zkrátka existuje, jen každá víra k němu míří z jiné strany. Opravdu mi přijde hloupé předpokládat, že na konci všeho se to něco urazí, že jsem v to věříla ne s muslimy, ale například s hinduisty. Stále si nedokážu vysvětlit, proč na základě víry musí lidé umírat. No bože, tak někdo věří jinak, než já, proto mu přeci nevrazím kůl do srdce, nebo ho neupálím na hranici.
To je jeden z mnoha důvodů, proč začínám silně sypmatizovat s buddhismem. Vzhledem k tomu, že samotný název buddhismus vznikl až někdy v devatenáctém století stejně jako celkové sloučení všech menších spolků, je jasné, že buddhismus nikdy nebudoval nějakou obrovskou sílu, aby mohl lidi obracet na "správnou" a "jedinou" víru. Možná jsem naivní, ale připadá mi, že na rozdíl od většiny dalších vír, buddhismus nekáže vodu a sám nepije víno. Je to možná tím, že je dost benevolentní, ale tak proč to tak nemůže fungovat i jinde? Jak je možné, že nám papež hlásá, že máme žít v chudobě, ale sám si sedí na zlatém trůně, jehož cena by se vyšplhala do výšin nákladů na obživu Afriky.
Proč se lidé odpálí uprostřed velkého davu, proč se pořádaly křížové výpravy, proč bych měla chodit zahalená, proč bych neměla číst Harryho Pottera? Abych ukázala, že skutečně věřím? To, že vyjdu na ulici s poodhaleným kotníčkem přeci neznamená, že nevěřím. Věřím, že Bůh, nebo to něco, je v nás. Víra je v nás a tím, že budu špinit a omezovat ostatní, kteří se rozhodli věřit jiným způsobem, podle mě nedokážu, že jsem správný příslušník jistého náboženského odvětví, ale jen to, že jsem úplně pitomá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama