A tak jsme přežili pátek třináctého

14. prosince 2013 v 2:06 | Ronnie |  Ronnie says
Nevím, jak to chodí u vás, ale v mém případě má každý pátek třináctého stejný průběh. Bývá to jeden z těch lepších dnů, kdy se ke konci všechno podělá aniž by se stalo něco zásadního. Sedíte doma, užíváte si chvíli vytouženého a zaslouženého klidu a najednou si něco uvědomíte. V tu chvíli si uvědomíte, jak moc v hajzlu všechno je. Omlouvám se za své výrazy, ostřejší budu až časem, protože nemůžu z článku na článek obrátit os stoosmdesát stupňů.
Ano, já jsem ten gramatický nacista, co nepodporuje vulgaritu v psaném projevu, ale poslední dobou si uvědomuji, že pokud píšu, měla bych to být já, ne učebnice. A když je něco kurva v prdeli, tak je to kurva v prdeli a ne v růžovoučkém miminkovském zadečku. Podstatou věci jsou slova a upřímnost. Takže já od této chvíle budu výslovně upřímná.


Co je to vlastně pátek třináctého? Proč se toho dne obvykle tak bojíme a to i pokud jsme zarytí odpůrci pitomých pověr? Proč se vždycky něco pokazí? Nebo se to podělá vlastně každý den, jenom na jiné dny nemáme obětního beránka, a tak jsme raději z vědomí vytlačili fakt, že se všechno hroutí celou dobu?

Nebezpečí pátku třináctého nespočívá v živelných katastrovách, padání ze žebříků a černých kočkách. Nebezpečí je v našich hlavách. Jsou to naše myšlenky, které vylaká vsugerovaná temnota tohoto rádoby smolného dne. Začneme se utápět v nezdarech, zlomených srdcích a nedořešené minulosti. Přemýšlíme, lapáme po dechu a najednou sedíme v půl jedné ráno na podlaze s flaškou vodky u pusy.


Proč prostě pátky třináctého nevyškrtneme? Nebo jen nezapomeneme na to, že se tohoto dne máme tak nějak obávat? Myslím, že kdyby místo pátku třináctého mělo nosit smůlu třeba úterý, nic by se nezměnilo. Jen bychom se místo pátků obávali úterý. Nebo pondělí, stejně jako Garfield. Pro toho bylo pondělí nejhorším dnem v týdnu, jenže když ho vyškrtnul, zjistil, že nemůže být šťastný. Nejspíš na tom něco bude. Kdyby nebylo v Garfieldovo světě pondělí, do zkonání světa by v kinech běžel jeden jediný film. Stejné je to i s našimi pátky třináctého. Nejspíš čas od času potřebujeme pročistit naše myšlenky a zkrátka začít promítání nového filmu. Protože koukat po celý zbytek života na Titanic člověka po nějaké době docela omrzí.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama